Vstávala s prvními paprsky slunce dopadajícími na zem, uléhala se setměním. Po celý den bylo její jedinou potravou štěstí vycházející z lidí. Její zářivé šaty vynikaly mezi všemi těmi posmutnělými tvářemi, ale i přesto si jí téměř nikdo nevšímal. V očích se jí mísily všechny barvy duhy.
Ani v noci obyvatele této planety neopouští. Vkročí nám do spánku, aniž bychom o tom věděli. Pomáhá nám, podporuje nás - drží nás nad hladinou. Bojuje proti neštěstí, smutku a beznaději. Vždy u nás byla, je a bude. Ať už chceme nebo ne. Doprovází nás celým životem. Je jen na nás, zda ji budeme ignorovat, nebo jestli se s ní dáme do řeči.
Stačí věřit. Ona přeci umírá poslední.
*
Celý den bylo podivně mlhavo a zataženo, sluneční paprsky se marně snažily probojovat skze pevně semknuté mraky. Ve městě vládla posmutnělá nálada, šeď všedních dní byla, kam se člověk podívá. Stromy, holé větve bez listí, se za hlasitého praskotu kývaly ve větru. Mladou trávu bičovaly proudy vody padající z nebe. Těch pár lidí, kteří procházeli po ulicích, pevně svíralo deštníky. Spěchali. Nikdo se nezastavil, aby se zhluboka nadýchal čerstvého vzduchu. Nikdo nesklonil deštník, aby si vychutnal pocit kapek zlehka dopadajících na kůži. Mnozí z vás by si snad řekli, že zde už není naděje. Mýlili byste se.
Možná, kdyby se někdo podíval na oblohu, zjistil by, že slunce boj vyhrává a mračna se pomalu trhají. Nikdo to neudělal. Neměli čas. Ale byla to pravda, nebo jen sprostá výmluva? Kdybyste se zeptali té ženy v kabátě, utíkající po straně chodníku, řekla by, že spěchá na autobus. Řekla by ale také, že další jede už za pět minut a pracovní schůze začíná za dost dlouhou dobu?
I na tuhle paní však čeká štěstí a naděje. Ona sama to ale pozná až za týden, kdy zjistí, že čeká miminko. A tomu zadluženému muži na zastávce ještě ten den zvýší plat. Ten, který právě leží doma na gauči a smutně zírá do stropu, protože ho včera vyhodili z práce, dostane zítra mnohem zábavnější a dokonce i lépe placenou práci…
Na každého čeká štěstí. Záleží jen na tom, jestli si to uvědomujete. Není důvod kráčet po světě se zachmuřenou tváří, když je všechno ve skutečnosti tak krásné.
A nezapomeňte - Všechno zlé je pro něco dobré.
Ami, Ami, Ami...
