Když je něco špatně...
6. listopadu 2011 v 14:25 | Amestea | Sny veršemKomentáře
Ta báseň je nádherná. Člověka nutí se zamyslet nad svými ranami a jizvami, které má na srdci. A to bolí. Kéž by se dala minulost vzít zpět, ale na druhou stranu, minulost z nás udělala takové, jakými jsme nyní. Sice to bolí a hodit to za hlavu asi nejde, ale...ale. Vždycky je ale.
No, chtěla jsem tě povzbudit, ale moc se mi nevede
Pardon....
[3]: Mně jako povzbuzení stačí, že vím, že si někdo tohle přečetl a že se alespoň trochu zamyslel.
A děkuji. ![]()
Teda, text je pro autorku smutný, ale ta báseň ňa dostala. Nejen že je upřímná, ale ona jde i do taktu. To sa málokdy povede. Přeji jen dobré.
Ahojky,mohla bych tě poprosit jestli by si mi darovala ozdobu http://vanocni.datart.cz/hedvika-novakova-si-preje-smartphone-nokia/ ?? Byla bych ti moc vděčná :)
jó, člověk si vylije srdce a pak se mu dostane komentu ve stylu [7]:... Báseň ve spojení s tím osobním úvodem je vážně dobrá
[9]: Holt co se dá dělat, já už si zvykla
A díky
![]()
Srdce by pod zámkem býti nemělo, ale někdy to dělám i já.Jenže poté se toho nezbavíš nikdy.Mněla bys srdce po čase odemikat a vipouštět z něj nenávist, zlost, atd. A až bude prázdné přeplň ho láskou, bude ti líp věř mi. Jen mi prosíím pověz jedu zásadní pravdu, která mě napadla hned jak jsem přečetla první verš. Jsem ta kamarádka já? ![]()
[11]: No, vlastně jo. Ale ono to není na škodu. Já si občas potřebuju potrpět a hned je mi líp. ![]()
[12]: Tak, to jsem ráda, že v mé přítomnosti trpíš... ![]()
Nádherná báseň, já jen tiše doufám, že nejsem viníkem...