Hvězdný prach
13. května 2012 v 7:07 | Amestea
|
Sny veršem
O plyšácích se říká, že jsou jen lapače prachu. Ale já se jich nevzdám.
Lhář
9. května 2012 v 0:01 | Amestea
|
Sny veršem
I když už je tady jedna povídka, doteď to bylo tak, že byl za měsíc alespoň jeden článek. A ten minulý nic. Takže i za něj jedna krátká básnička.
Ale, upřímně řečeno, mně se celkem líbí. =)
Světlo
5. května 2012 v 9:09 | Amestea
|
Perem...
Jednou za čas mám pocit, že bych měla něco udělat. Nikdy nevím co, ani čím to je. Protentokrát jsem se po dlouhé době rozhodla něco dopsat. Skoro mě až překvapilo, že to není supermegakrátké, nýbrž jen velmi, velmi krátké.
A za neaktivitu se omlouvám, jen nemám dostatečně špatnou náladu, abych se potřebovala zpovídat. =)
Naše země pláče...
28. března 2012 v 20:18 | Amestea
|
Úvahy a zamyšlení...
Je mi třináct. Ano, je. Ale i tak vím, že to, co se s tímhle světem děje, není v pořádku ani v nejmenším.
Zase jednou...
23. února 2012 v 21:26 | Vaše výsost, já, Amestea
|
(Ne)Deníček
...Zase je mi na nic. Psychicky. Někdy přemýšlím, jestli to byl dobrý nápad. Celý tenhle život. Stejně jen kazím ostatní ty jejich. Já vím, já vím, není to pravda, spousta lidí mě má ráda a když ne spousta, vždycky se najde alespoň někdo. Nejsem k ničemu a vůbec by mi nemělo vadit, že ať se budu snažit jak chci, vždycky bude někdo lepší než já. Nedělám to přeci, abych byla nejlepší, ale jen kvůli sobě, ne? To je zbytečné mi vysvětlovat. Já to vím. Jen se s tím vším potřebuju vypořádat. Nezvládám to. Všechny ty věci, co mě drtí mezi sebou. Pláč by snad pomohl. Jenže já se znám. Brečím leda u filmů.
...Neměla bych nad tím uvažovat. Stejně to asi neudělám. Ale potřebuju nový začátek. Jen se mi nechce mazat rok a půl, víc než rok a půl práce. Jenže co s tím. Vadí mi to všechno. Že nemám náladu, že tady o tom ví lidi, které znám. Že jsem to vůbec všechno psala já. Že jsou tu jen depresivní články. Ale co. Stejně tenhle blog bude žít ještě dlouho. I když bude článků ubývat. Vy víte, že když se mám dobře, nechce se mi psát. A to je čím dál tím častěji.
...Taky bych zase měla začít číst, ne jen pořád sedět u toho počítače. Ale na to nemám náladu. Všechno to okolo funguje zcela spolehlivě jako vymývání mozků. Škola, internet, filmy, rádia... Ani sama sobě už pořádně nevěřím. Svého pokoje se bojím. Budu si muset srovnat v hlavě všechno tohle. Mám v tom pořádnej guláš. Mňam. xD
...Víte, co doteď nechápu? Jak může někdo tu vůni v mým pokoji označovat za zápach. Kamarádka mi půjčila (čtěte darovala) pár vonných tyčinek a já si sem tam jednu zapálím, mávám jí ve vzduchu a vytvářím různé obrazce ve vzduchu dýmem. Navíc, když přijdu do pokoje třeba i po dni, dvou, nádherně to voní. Těm, co neznají, doporučuji. Těm co ano, zapalte si.
...Pokud jste dočetli až sem a domníváte se, že se mi nálada během psaní dost zlepšila, vaše domněnky nejsou mylné. Jen, jak už jsem říkala, si to všechno musím srovnat. Pak to bude zase fajn.
Loučí se Vaše Výsost,
Slunce Vaše jasné.
Pokloňte se, prosím.
Stačí věřit
8. ledna 2012 v 18:31 | Amestea
|
Perem...
Vstávala s prvními paprsky slunce dopadajícími na zem, uléhala se setměním. Po celý den bylo její jedinou potravou štěstí vycházející z lidí. Její zářivé šaty vynikaly mezi všemi těmi posmutnělými tvářemi, ale i přesto si jí téměř nikdo nevšímal. V očích se jí mísily všechny barvy duhy.
Ani v noci obyvatele této planety neopouští. Vkročí nám do spánku, aniž bychom o tom věděli. Pomáhá nám, podporuje nás - drží nás nad hladinou. Bojuje proti neštěstí, smutku a beznaději. Vždy u nás byla, je a bude. Ať už chceme nebo ne. Doprovází nás celým životem. Je jen na nás, zda ji budeme ignorovat, nebo jestli se s ní dáme do řeči.
Stačí věřit. Ona přeci umírá poslední.
*
Bez znalosti pravopisu
15. prosince 2011 v 21:02 | Amestea
|
Téma týdne
Že je to zbytečnost,
Někteří tvrdí.
Můj anděli...
2. prosince 2011 v 20:56 | Amestea
|
(Ne)Deníček
Prý je svět fér...
Ale on je.
K tobě snad.
Má milá, věř nebo ne, ale svět fér je.
Já vím, jen mi to tak někdy nepřipadá.
Jen si nesmíš nic nalhávat. Svět není tak hrozný, když jsi k sobě upřímná.
Když je něco špatně...
6. listopadu 2011 v 14:25 | Amestea
|
Sny veršem
Upozornění: Když se vypíšu, je mi o padesát procent líp. Proto tady najdete většinou pesimistické články.
Odjakživa jsem byla taková. Vždycky jsem měla tendenci převzít alespoň kousek trápení ostatních na sebe. Občas se to povedlo, jindy jsem si akorát zkazila náladu. Všechno jsem prožívala několinásobně, utrpení bylo větší než radost.
Červená Karkulka naruby
2. listopadu 2011 v 17:45 | Amestea
|
Perem...
S kamarádkou chodíme do kroužku tvůrčího psaní. Dnes byl poprvé. No a my dostaly za úkol přepsat červenou Karkulku z pohledu vlka. Není moc dotažená, ale co už.
Tady tedy máte tuhle pohádku naruby...
Další články
- Změna je život, ne? 1. listopadu 2011 v 21:13
- Teď žiju já! 4. října 2011 v 20:27
- Pochopení 25. září 2011 v 18:46
- Růženka 24. září 2011 v 13:22
- Chorvatsko 9. září 2011 v 17:34